Leeuwarden – Lauwersmeer spodek (2112 km celkem)Dnes jsme rano vyrazili smer Lauwersmeer. Cesta byla zase klasika, klidny kanal mezi loukama a obcas nejakej statek a nebo mestecko. Nejzajimavejsi bylo dnes mesto Dokkum, ktere v jeho stredu kraslej dva klasicke vetrne mlejny. Jelikou ve meste jsou tri zvedaci mosty a od dvanacti do jedny maji prestavku, udeleli jsme si zde prestavku taktez. Posledni most bych jeste pred polednem stihnul, ale jelikoz pred nim bylo sikovne misto na kotveni, tak jsme zakotvili a ja si rikal, jestli na tech mlejnech nemaj nejakou vystavku, pripadne se da dostat dovnitr. Sli jsme se podivat, ale v prvnim mlynu, byla prodejna se zvirecima potrebama a mlyn pristupnej nebyl. Skoda, ale jelikoz ma nase mlada v srpnu prvni narozky, tak jsem ji tam koupil nejakou hracku :-). Sli jsme se podivat jeste k druhemu mlynu, ale ten byl take zavrenej. Tak jsme si trochu prosmajdali krasne mesto pripominajici Benatky, jelikoz vsude mezi barakama, byl nejakej kanal. Cesta dal probihala v klidu a jelikoz jsem chytnul na vyjezdu z mesta Dokkum par kochalistu, tak az v moc velkem klidu. A zase klasika, louky a dobytek :-). Odpoledne dojizdime pred spodni cast jezera Lauwersmeer, kde je pred nami komora. Ta je ale pripravena, takze vsichni najizdime a za chvili jsme proplaveni. Jedeme jeste kousek kanalem a vjizdime na jezero. Mam vyhlidle kotveni na jednom ostruvku ve spodni casti jezera. Na jezere je hodne dlouhych zalivu, takze jsem si myslel, ze si je v pristich dnech prosmejdim. Drzim se v plavebni draze, ale koukam, ze obcas je hladina kousek za plavebni drahou nejaka divna. Sleduju to dalekohledem a zrejme jsou tu zase me oblibene kytky, ktere jsem kousek za Amsterdamem odrezaval z vrtuli. Takze zalivy padaji, tady se budu drzet v plavebnich drahach :-). Kotvime na ostrove ve spodni casti jezera a je tu zase krasne. Od severniho more nas uz deli pouze 8 kilaku a jedna plavebni komora. Uzivame si odpoledne a navecir do naseho kotviste, kde jsou jeste dalsi dve lode, prijizdi policejni hlidka. Nejprve jde k ostatnim lodim a nakomec si nechava nas. Kuci prichazej, zdravime se, ja hnedko zadam o komunikaci v nemcine, coz z jejich strany neni problem. Ptaji se odkud jsme a jestli je vse v poradku. Jakmile reknu ze z cech, debata se staci uplne jinym smerem, nez moje ocekavani. Z ocekavani policejni kontroly je nakonec prijemny rozhovor s policajtama, kdyz jeste zjistuji, ze opravdu jedeme z cech a lod neni jen pujcena v holandsku s ceskou vlajkou. Jeden dokonce zna cechy kolem Tabora, takze debata v klidu. Dokonce dostavam od jednoho policajta pochavlu za vyvesenou vlajku Frieska i kdyz jeho kolega s usmevem dodava, ze vlajka Groningenu by tam mela byt take, nacez ho prvni umirnuje, ze tady jsme jeste ve Friesku, takze je to OK. Zasmejeme se tomu a ja chapu na co narazi, jelikoz hranice mezi Frieskem a Groningenem vede stredem zdejsiho jezera. Takze je uklidnuju, ze zitra az pojedu nahoru, tak pojedu po leve strane jezera :-). Kuci se s pranim stastne plavby louci a ja si nemohu pomoct, ale asi by se clovek mel zbavit takoveho toho ceskeho pocitu. Vzpominam si, jak jsem kdesi cetl nejaky rozhovor, uz bohuzel nevim s kym a ten popisoval rozdil mezi amerikou a ceskou policii. Rikal, v Americe kdyz vidis policajty, tak mas pocit bezpeci, u nas kdyz je vidis, tak se ti stahne zaludek a cekas nejakou buzeraci. Musim zaklepat, ale co jsem prejel ceske hranice, tak s policii mam pouze dobre zkusenosti.
Zitra jak jsem jiz naznacil prejedeme jezero do mestecka Lauwersoog, kde je plavebni komora. Jelikoz nam nyni vychazi dobre priliv, kolem poledne, tak pokud bude trochu priznive pocasi, tak vykoukneme na severni more.
