Amsterdam – Penningsveer jezero (1578km celkem)
Dnes jsem podle planu vyplul skrz Amsterdam. Prvni komora nas cekala hnedko za marinou, ale vyslo mi to tak, ze kdyz jsem vyplul z mariny, tak se akorat komora otevirala, takze nacasovani super. Proplaveni komorama je tu v naproste pohode. Rozdil hladin je totiz v ramci centimetru a za druhe zdejsi komory jsou pripravene pro male lode, ne jako u nas, kdy v nekterych komorach se clovek nema ani kam chytit krome zebriku, nicmene na nej je to zakazany. Takze zde je pacholat prehrsel a tak si jen vybrat, ke kteremu se heftnu. Vyplouvame z komory a vitaji na hausboty, dalo by se rici hausbotove mesto na zacatku Amsterdamu. Plujeme dal kanalem do mesta a chvili se zadrhavame pred prvnim mostem. Lode, ktere s nami byly v komore jej totiz proplouvaji, jelikoz jim to vyskove vyjde, ja se ale nedostanu, takze musim pockat na zvednuti. Koukam, ze maji uvedeno telefonni cislo, ale zkousim vysilacku a klaplo to. Obsluha ochotna, pry abych chvili vydrzel, protoze z druhe strany jede dalsi lod, tak nas vezme soucasne. Cekame par minut a most se zveda. Pred dalsim mostem me vysilackou zase kontaktuje obsluha a rika, abych necekal na zelenou, aby nemusel zvedat celej most, domluvime se a vse funguje. Za druhym mostem se k nam take pripojuje mistni traktor, kterej take pod mosty nepropluje. Dik tomu, ze mame stejnou cestu je jiz dalsi propluti mestem bez problemu. Proplouvame historickou casti mesta, takze je stale na co koukat a me jen mrzi, ze se tady nikde neda zastavit. Mista je dost, ale je zde hodne zakazu a nekde sem vycetl, ze i kdyz tam neni cedule se zakazem, tak se tam kotvist nesmi. Zajimava je take zakazova cedule, ktera zada posadky sportovnich lodi nepoustet hlasitou hudbu. Mno, zajimalo by me, zda to funguje :-). Pred poslednim mostem, kde chvili cekame a ja lod drzim na motorech citim, ze pravej motor najednou zacal mit problemy utahnout vrtuli. Koukam na hloubkomer, ale hloubky je dost. Koukam ven a vsude plavou utrhane velke listy lekninu, zkousim znova zaradit a vypada, ze jiz motor jde lepe. Asi sem prohrabl nejakej lekninovej zahon, ale vrta mi to hlavou, protoze neverim tomu, ze jsem prvni lod, ktera tu pluje. No nic, most je otevren a ja jedu dal. Sice se mi to furt nezda, ale tedko neni cas laborovat a tak jedu. Za mostem se zda byt jiz vse v poradku, takze jedeme dal. Vyplouvame na hlavni tok Amsterdamu a ja cekam otresne scenare o velkych vlnach a velkem poctu lodi. Mno nejaky vlny tady jsou, lode taky, ale pri porovnani s Rotterdamem, zadne drama. Vcera vecer jsem jeste koukal na mapu a upravil jsem plan. Dnes nepojedeme na jezero Alkmaardemeer, ale zajedeme se podivat ke komore, ktera jiz deli nasi vodu od vody morske a pak se kousek vratime a sjedeme dolu na jezero k mestu Penningsveer. Plavba je v pohode, lodi je pomalu, takze skoro zadne vlny a zadny provoz. Projizdime nakladima pristavistema, do kterych nakoukneme zitra a jedeme smer komory. Cestou proti nam jede zdejsi plavebni sprava a miri k nam. Nojo, tak konecne holandska kontrola. Zastavuji a jdu do zadu. K memu prekvapeni mi prislusnik na clunu jenom sdeluje, abych se drzel co nejvic v pravo u brehu, ze prostredek mam nechat velkejm lodim, abych se jim tam nemotal. Dekuju a mavnutim ruky se locime. Doplouvame na konec toku. Ude je prumyslova oblast, same prekladiste a beton. Skoro neni na co koukat, tak si aspon prohlizim asi rouestavenou novou plavebni komoru, otacime se a jedeme na jezero. Cestou zpet potkavame namorni nakladni lod, no zase me prepada pocit menecennosti :-). Odbocuju na jezero a ceka nas prvni most. Sice bych projel, ale zrovna jej oteviraji kvuli plachetnici, tak pockame a pojedeme s ni. Proplouvame a jedeme dal. Po chvili nas ceka dalsi most, kde cekaji dalsi plachetnice na proplaveni, ja se vejdu, gakze si ho projizdim. Za timto mostem je mala vesnicka, kde je komkra oddelujici jezero od vod Amsterdamu. Komora se pripravuje, takze najizdime a ja si u vjezdu vsimam cedule ve ctyrech jazycich, samozrejme krome cestiny :-). Z mne nejblizsi nemciny si prekladam, ze se jedna o placenou komoru. Uvazujeme se uvnktr a ja cekam, ze nas nekdo prijde skasnout. Nikdo nejde, ale ostatni lode co s nami jedou komorou, jdou do velina. Aha, beru penize a jdu taky. Obsluha komkry ma u okenka cedulku s cenou komorovani. Pro zajimavost je to 3.5EUR. Platim a komornik se omlouva, ze mi nemuze vytisknout doklad, sorry don’t work. Mavnu rukou a s pratelskym rozloucenim odchazim. Tady asi nemaj Babise :-). Vjizdime na jezero a ja se jedu podivat do mestecka na spodni casti, kde tento kus jezera konci. Je zde docela dost marin, ale ted mam zase dobito a jelikoz zase pred komorou se mi zacalo zdat, ze precijenom v Amstru to nebyla kytka chci se podivat pod lod. Zajizdim do jedne zatoky na jezere a davame lod na kotvu. Fouka studeny vitr, takze se mi do vody moc nechce, ale musim. Koukam na teplomer a voda ukazuje 22 st, tak by to melo jit. Nohama osahavam levou vrtuli a ta je cista. Jdu na pravou a neco tam je. Tak si vezmu brejle a jdeme pod lod. Mno vypada to strasidelne, ale je jasno. Z Amstru si vezu suvenyr v podobe namotaneho a rozdtrhaneho asi nejakeho kusu stanove zasteny. Zkousim to nejak odmotat z vrtule, ale neni sance. Takze beru nuz a uz to jde. Vrtule je cista, takze by mel byt zase klid. Na noc zustavam na kotve.
Zitra tedy pojedeme kousek zpet smer Amsterdam a vydame se nahoru na jezero Alkmaardemeer. Koukal jsem, ze by zde mohlo byt prijemne kotveni u jednoho zdejsiho ostruvku.
Apropo jeste jedna vec me napadla pro pripadne hnidopichy ohledne meho amaterskeho popisu veci kolem lodi :-). Ja si na nic nehraju, takze moje lod ma vrtule, ne lodni srouby. Jezdim, ne pluju. Mam pravou stranu a levou stranu, ne Steuerboar a Backboard. Rychlost a vzdalenost udavam v kilometrech, ne uzlech a tak dale :-).
